- Minimální zálohy na sociální pojištění (2544 Kč) a zdravotní pojištění (2352 Kč) jsou od března do srpna zcela odpuštěny všem OSVČ.
- Zálohy na sociální pojištění zaplacené v březnu se započítávají za září. Další platbu je možné provést až v říjnu.
- Pokud jste za březen zaplatili i zálohu na zdravotní pojištění, další úhradu stačí provést až v listopadu za měsíc říjen.
- Bez ohledu na výši zálohy nejsou OSVČ povinny po tuto dobu hradit zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Platební povinnost je po dobu 6 měsíců zcela odpuštěna. Při vyúčtování za rok 2020 bude pro účely konečné částky za toto období odpuštěno minimální pojistné, OSVČ doplatí pouze rozdíl nad minimální výši.
- Rozdíl mezi aktuální zálohou a minimální zálohou je možné bez sankcí uhradit až v roce 2021 s přehledem za rok 2020.
- Pokud chce být OSVČ i nadále účastníkem nemocenského pojištění, je nutné jej platit i nadále. Na nemocenské pojištění se tato výjimka nevztahuje.
Rubrika: Podnikání
Český realitní trh čeká příští rok zásadní novinka. Vláda schválila
návrh zákona, kterým dojde ke změnám v dani z nabytí nemovité věci,
dříve daň z převodu nemovitosti.
Hlavní navržená změna spočívá ve změně poplatníka daně, kdy od 1. dubna roku 2016 se jím stane nabyvatel nemovitosti, tedy kupující.
Podle dosavadní právní úpravy platí daň z nabytí nemovitosti
prodávající, pokud se s kupujícím ve smlouvě nedohodne, že plátcem daně,
bude osoba kupující nemovitost. Druhá strana je brána pro stát jako
ručitel za zaplacení daně. Vládou schválená novela má zrušit rovněž toto ručení.
„Jednoznačné vymezení nabyvatele jako poplatníka daně přitom nejen
odpovídá koncepci většiny evropských zemí, ale odstraní i problémy,
které v praxi mohou v důsledku možnosti volby poplatníka vznikat,“ uvádí
předkládací zpráva k zákonu.
Navrhované změny by měly přinést zjednodušení a zpřehlednění pravidel
výběru daní, odstranit nadbytečnou administrativní zátěž a hlavně pomoci
ke zvýšení vymahatelnosti daně. Věří se, že ten, kdo nabude nemovitost,
daň nakonec zaplatí, aby o samotnou nemovitost nepřišel. Dosavadní
nejednoznačná úprava umožňovala podle ministerstva „nežádoucí daňové
optimalizace“.
Ministerstvo financí se v návrhu rovněž zaměřuje na osvobození prvního
úplatného nabytí nových staveb a jednotek. Nově by se toto osvobození
mělo vztahovat pouze na stavby a jednotky dokončené nebo užívané, tedy nikoliv na rozestavěné.
„Rozestavěné stavby se již nezapisují do katastru nemovitostí a pro
správce daně je velmi obtížné dohledat, zda se v daném případě opravdu
jednalo o první nabytí nemovité věci,“ uvádí úřad v důvodové zprávě k
návrhu.
Novela také:
• zjednodušuje určení základu daně v případě směny nemovitých věcí,
• rozšiřuje předmět daně z nabytí nemovitých věcí o případy smluvního prodloužení práva stavby,
• mění koncepci zdanění nabytí inženýrských sítí,
• od daně osvobozuje nabytí nemovitých věcí územními samosprávnými celky ve veřejném zájmu.
Chystanou změnu kritizují například developeři, podle kterých novela prý povede ke zdražení nových bytů. Podle generálního ředitele Ekospolu Evžena Korce jde o nevhodný zásah do stávajících smluv. „V předkupních smlouvách u pozemků, které se mnohdy uzavírají i na mnoho let dopředu, se totiž uvádí konkrétní cena a předpokládá se, že daň z nabytí nemovitých věcí bude platit prodávající. Nově tak hrozí, že kvůli změně plátce daně dojde k podražení pozemků o 4%, která jsou sazbou daně. Toto zdražení budou muset developeři promítnout i v cenách nových bytů. Odhaduji, že to může způsobit nárůst cen nových bytů i v řádu desítek tisíc korun,“ tvrdí Korec.
Shrnutí
Hlavní změny v dani z nabytí nemovitých věcí od 1. 4. 2016:
• Kupující, neboli nabyvatel nemovitosti, se stává jediným možným poplatníkem daně.
• Ruší se i dosavadní institut ručitele.
• Osvobození prvního úplatného nabytí nových staveb a jednotek se
vztahuje jen na stavby a jednotky dokončené nebo užívané, tedy nikoliv
na rozestavěné.
Kontrolní hlášení (KH) k DPH je realitou, která všechny plátce DPH čeká od 1.1.2016. Institut Kontrolního hlášení byl PS přijat již v prosinci 2014 zákonem číslo 360/2014 Sb., jeho problematika je upravena v §101c až 101i zákona o DPH. Shrňme tedy základní informace o této nové povinnosti:
Kdo bude podávat Kontrolní hlášení?
Povinnost podat Kontrolní hlášení se bude týkat všech plátců DPH, pokud v daném období uskuteční, či přijmou zdanitelné plnění. Kontrolní hlášení tedy vcelku pochopitelně nebudou podávat neplátci DPH, dále identifikované osoby a také osoby uskutečňující pouze plnění osvobozená dle §51. Povinnost podat Kontrolní hlášení rovněž nebude mít plátce, který v daném období neuskuteční ani nepřijme zdanitelné plnění.
Kdy se bude podávat Kontrolní hlášení?
Dalo by se očekávat, že termíny pro podání KH budou totožné s termíny přiznání k DPH, ale není tomu zcela tak. U všech právnických osob bude totiž sledovaným obdobím kalendářní měsíc. I čtvrtletní plátci z řad firem tedy budou podávat KH měsíčně. Pouze u fyzických osob bude sledované období totožné s periodicitou přiznání k DPH. Termín pro podání KH bude vždy 25. následujícího měsíce po skončení sledovaného období
Jak se bude podávat Kontrolní hlášení?
Aby KH plnilo účel, který od něj finanční správa očekává, je nutné ho podávat elektronicky. Jiná forma než elektronická tedy nebude možná a údaje v KH bude plátce uvádět ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup. V praxi to tedy znamená využít daňového portálu EPO, nebo datové schránky pro odeslání souboru ve formátu .xml. Finanční správa zveřejnila na svém webu formulář kontrolního hlášení a předběžné informace k jeho vyplnění. XML struktura pro podání KH je zveřejněna na daňovém portálu finanční správy.
Jaké budou sankce při porušení povinností v souvislosti s Kontrolním hlášením?
Sankce za nesplnění povinností v souvislosti s KH jsou poměrně přísné především z pohledu lhůt a jejich neplnění:
– Za jakékoliv prodlení s podáním KH bude udělena sankce 1 000 Kč. Nebude zde platit 5-denní ‚toleranční lhůta’ dle §250, odst. 1 daňového řádu a tato sankce bude udělena při jakémkoliv prodlení.
– Výše uvedená sankce ve výši ‚pouze‘ 1 000 Kč bude udělena, jen když plátce podá KH po zákonné lhůtě bez výzvy správce daně. Pokud ho totiž správce daně vyzve k podání KH v náhradní lhůtě, bude udělena sankce již ve výši 10 000 Kč.
– Pokud plátce nepodá následné kontrolní hlášení dle výzvy správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů, bude udělena sankce ve výši 30 000 Kč
– Pokud plátce nepodá KH ani po výzvě správce daně, bude sankce činit 50 000 Kč
Ing. Michal Markvart
Daňový poradce č. 04650
V souvislosti s bojem České republiky a Evropské unie proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu došlo v našem právním řádu v oblasti firemního práva k řadě změn. K těm posledním došlo přijetím novely zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, kterou byla zavedena nová pravidla dopadající na právnické osoby zapisované do veřejného rejstříku a svěřenské fondy zapisované do evidence svěřenských fondů.
Dle této novely se musí od 1. ledna 2018 do neveřejného rejstříku, který pro tento účel zřídilo Ministerstvo spravedlnosti, zapisovat skuteční majitelé právnických osob a svěřenských fondů. Samotná novela definici skutečného majitele neobsahuje, ale odkazuje na definice v zákoně č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
Skutečným majitelem je pro tento případ myšlena fyzická osoba, která
má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující
vliv v právnické osobě, svěřenském fondu nebo v jiném právním
uspořádání bez právní osobnosti.
Zákon dále stanovuje, že u obchodní korporace se má za to, že skutečným majitelem je fyzická osoba, která:
• sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě disponuje
více než 25 % hlasovacích práv této obchodní korporace nebo má podíl na
základním kapitálu větší než 25 %,
• sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě ovládá osobu uvedenou v předchozím bodě,
• má být příjemcem alespoň 25 % zisku této obchodní korporace, nebo
• je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto
orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu,
není-li skutečný majitel nebo nelze-li jej určit podle předchozích třech
bodů.
O skutečném majiteli se bude do evidence zapisovat jeho jméno, adresa místa pobytu, datum narození, rodné číslo, státní příslušnost a údaj o hlasovacích právech, podílu na rozdělovaných prostředcích nebo jiné skutečnosti, na kterých je postavení skutečného majitele založeno.
Vzhledem k tomu, že evidence skutečných majitelů bude neveřejným rejstříkem, nebudou údaje o skutečném majiteli poskytovány spolu s opisem a nebudou ani přístupné veřejnosti. Tyto informace budou k dispozici pouze některým vybraným subjektům, jako např. soudu pro účely soudního řízení, orgánům činným v trestním řízení pro účely trestního řízení, správci daně, České národní bance apod.
Odpovědnost za zápis a aktualizaci údajů nese pouze právnická osoba či svěřenský fond.
Změny, které novela zákona o veřejných rejstřících právnických a
fyzických osob přináší, jsou tedy následující. Od 1. ledna 2018 musí
každá právnická osoba zapsaná do veřejného rejstříku a svěřenský fond
zapsaný do evidence svěřenských fondů nejenom vést údaje o svém
skutečném majiteli, ale také podat návrh na jejich zápis do příslušné
evidence.
Tento návrh může na formuláři k tomu určenému podat k příslušnému krajskému (rejstříkovému) soudu osoba, která je oprávněna podat návrh na zápis do veřejného rejstříku.
Příslušný formulář lze nalézt zde
Zápis bude podléhat soudnímu poplatku ve výši 1.000 Kč, přičemž osoby zapsané do veřejného rejstříku před 1. lednem 2018 jsou po dobu jednoho roku od účinnosti novely od tohoto poplatku osvobozeny.
Návrh na zápis je oprávněná osoba povinna podat bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti, tedy od okamžiku, kdy fyzická osoba naplní znaky skutečného majitele. Nesplní-li osoba tuto povinnost do 15 dnů od této skutečnosti, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu na zápis přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku.
Je nutné zmínit, že veškeré novelou zavedené povinnosti jsou ukládány právnické osobě nebo svěřenskému fondu. Skutečnému majiteli v souvislosti s novelou žádné povinnosti nevznikají a odpovědnost za zápis a aktualizaci zapsaných údajů tak nese pouze právnická osoba či svěřenský fond.